Zná je snad každý pisálek (a pokud nějaký ne, tak mu upřímně závidím). Největší démoni spisovatelského pera – bloky v psaní.
A existují hned tři druhy:
První blok – Nevím, co psát
To je problém, kdy chcete psát, ale nepřichází dobré nápady. Můžete už mít napsanou polovinu knihy, ale na nějakém problému jste se zasekli a nevíte, jak to vyřešit.
V takovém případě je potřeba odstoupit od klávesnice (či propisky) a vyčistit si hlavu. Pak už musíte mít svůj vlastní způsob, jak přijít k novým nápadům. Doporučuju jít po stopách svých nápadů. Kde berete inspiraci, tak tam jděte. U mě konkrétně jsou to cesty do školy se sluchátkama na hlavách. Tam si zpravidla uvědomím, že už několik dnů mám v hlavě novou postavu.
Řešení je prosté, dejte si pauzu a počkejte, než ty nápady přijdou sami. Nebojte, oni se jednou objeví (například ve zkouškovém období, kdy nemáte vůbec čas psát). Prozatím dejte příležitost i sobě žít svůj reálný život, než začnou zase otravovat ty fiktivní postavy.
Druhý blok – Syndrom prázdného papíru
Představte si, že máte nápad na příběh, jenže jakmile si sednete ke klávesnici, tak slova najednou nepřichází. Nemůžete začít. To je právě syndrom prázdného papíru.
S tímhle blokem jsem už ve třetím měsíci. Ale vím, kde jsem udělala chybu – dala jsem si pauzu.
Tohle sem pozorovala krásně na sobě v únoru. Usmyslela jsem si dopsat Kate, tak jsem každý den psala cca 2000 slov po celý měsíc (i když se mi to dvakrát neuložila a musela jsem psát slovní dávku z předchozího dne znovu). Byla jsem v příběhu, postavy mi žili v hlavě a neměla jsem vůbec problém s psaním. Ale pak jsem Kate dopsala a chtěla jsem si dát pauzu. Teď se do toho nemůžu dostat.
Potvrzuje to i jedna přednáška Jana Kotouče, na kterou jsem zavítala na Pragoffestu. Byla tam řeč o tom, jak psát 2000 slov denně. Z vlastní únorové zkušenosti vím, že to jde. Jde o to vytvořit si z psaní takový denní rituál. Nemusí přitom jít přímo o 2000 slov denně. Klidně i jen 150 slov. Hlavní je nevypadnout z rytmu. To může být někdy těžký, pokud chcete mít i reálný život. Ale pokud chcete psát, tak se tomu musíte věnovat. Klidně i rozhlašte „Mezi devátou a desátou máte smůlu, píšu román!“
Prostě zatněte zuby a vydržte, nepřestaňte. Není to lehký, ale jestli chcete ten příběh opravdu dopsat, tak to musíte dát.
A nakonec pamatujte na jedno pravidlo – v den, kdy dopíšete knihu, začnete psát další. (Klidně i jen jednu větu.)
Třetí blok – Píšu hrozně
Tenhle blok se někdy může kombinovat s těmi předchozími. Já sama jsem se s ním kupodivu nikdy nesetkala a proto mám na to jeden recept – kašlete na to.
Klidně si myslete, že píšete hrozně, ale hlavně pište dál, když vás to baví. Nikdo učený z nebe nespadl a stejně z vás nebude nový Shakespeare (pardon, ale ta šance je dost mizivá). Hlavní je důvod, proč píšete. Přináší vám to dobrý pocit? Baví vás dělat si z čtenářů srandu a postupně jim dávat útržky záhad, aby museli hádat, jak to vlastně je?
Ono když budete psát, tak se stejně dřív nebo později najde někdo, komu se to bude líbit. Může se jednat třeba jen o třináctiletou holku, jejíž nároky budou čtenářsky dost nízké, ale přesto vám napíše, jak jste nová Rowlingová (protože ta je víc než Shakespeare). Nemusíte tomu věřit, ale přesto vám to přinese dobrý pocit. Nakonec se stejně s tím psaním budete zlepšovat a čtenáři budou přibývat (a i ti s vyššími nároky).
Jen je potřeba mít dostatek trpělivosti a neočekávat, že vás hned po přečtení prvních pár kapitol objeví literární agent s tím, že tohle vydá a bude z toho bestseller. (Ale představovat si to můžete.)
Mně je třeba už i jedno, jestli mi někdy někdo moje příběhy vydá. Stačí mi ta hrstka čtenářů na Wattpadu. To pro ně píšu, ne pro peníze nebo nějaké nakladatelství. A taky i sama pro sebe. Pro ten pocit napětí, když dopsanou kapitolu zveřejním a čekám na reakce (a někdy mám přitom i šibalský úsměv na tváři, pokud jsem si právě ze čtenářů vystřelila aprílovou kapitolou a očekávám, že mě budou nesnášet).
P.S. Jo, ale hlavně při tom psaní dodržejte Pravidla českého pravopisu a správné psaní přímé řeči. Jinak si vás najdu a prokleju vás!
Napsat komentář