O Perníčkách aneb Perníková chaloupka trochu jinak

Mám rád svoji rodinu. Sice se s některými občas pohádám, ale to stává v tak početné rodině. Je nás totiž opravdu hodně. Přesné číslo nikdo z nás neví, protože spočítat se nás nikdy nepodařilo. Jestli to chcete vědět, tak si řekněte, kolik je potřeba perníků na postavení celé chalupy, protože to jsme přesně my. Perníčkové z Perníkové chaloupky.

Máme se docela dobře. Bydlíme v lese a stará se tu o nás jedna babička, která dokonce umí čarovat. Je na nás moc hodná. Čaruje, aby nás ochránila před živly počasí a před zvěří. Ale bohužel není až tak mocná, aby nás ochránila před lidskými vandaly. Sprostě si přišli, začali unášet, půlit, a dokonce i jíst naše sourozence. Taková hrůza!

Naštěstí to babička slyšela a přišla nás chránit.

„Kdo mi to tu loupe Perníček?“ zeptala se.

Tamhleta zlá holka a ten ošklivý kluk! Schovávají se za rohem! Snažili jsme se jí to povědět, ale bohužel nám nepřičarovala dar řeči.

„To nic, to jenom větříček,“ ozvalo se slabě.

Lže!

K naší smůle ji ale babička uvěřila a zase se zašla schovat dovnitř. Prosím, zachraň nás! Nenech je nás zase týrat. Už zase ničí a jedí mé bratry a sestry. To je tak barbarské.

Naštěstí je babička znovu uslyšela a tentokrát je chytila při činu. Konečně! Zavedla je dovnitř a zavřela je do klecí. Jen ať je tam pěkně trápí. Zasloužili by taky pěkně naporcovat a aby pak skončily někomu na talíři. Podle mě je akorát zbytečný, předtím je ještě opékat, ale když je nechce jíst syrové, tak budiž.

Ale co mi popravdě dost vadilo, že je předtím vykrmovala a zrovna perníčky. Je to sice obyčejný perníček, který není tak kouzelný jako my, Perníčci, ale stejně se mi nelíbí, když se jí náš vzdáleně příbuzný druh. Kdo nás nezná, ten nás ani nerozezná, a pak jsou z toho v pohádkách ještě zmatky.

Navíc to trvalo dlouho, než jsme se dočkali, až budou pořádně vykrmení. Tomu malému hajzlíkovi se dařilo oklamávat babičku pomocí kůstky a jí trvalo, než to prohlédla. Ale čas naší pomsty konečně nadešel. Šup s nimi do pece.

Ech, on neví, jak se leze do pece? Ještě ke všemu je tak zabedněný. Počkat, babička mu to chce ukázat? Na tom se mi něco nezdá…

Počkat, co jí to děláte? Nechte jí! Babi! BABIČKO!

Sprostě ji strčili do pece a nechali ji tam hořet. Nejsou to jen vandalové, jsou to navíc vrahové! Jedli moje sourozence, babičku upálili, a nakonec nás tu nechali napospas. Ach, ta dnešní mládež!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *