Svobodné vzdělávání aneb Co je na českém školském systému špatně

Uvažovali jste někdy nad tím, jestli není náš školský systém špatný? Většina lidí ani nevidí jeho chyby, neboť jsou jím už vychováni. S kolika nezaslouženými známkami, s nekompetentními učiteli a s dalšími nedostatky se můžeme setkat? Anebo kolikrát se stalo, že se učitel dostal k zajímavému tématu, které všechny zaujalo, ale kvůli konci hodiny a dodržování osnov se k němu už nikdy nevrátil?

Studenti se často musí učit látku, která je nebaví a kterou dokonce ani nikdy v životě potřebovat nebudou. Někteří učitelé používají argument, že jsme si vybrali všeobecné gymnázium a tudíž se prostě musíme učit všechno. Jenže co jiného jsme si měli vybrat? Nějakou jinou střední školu, jejíž obor nás nezajímá a která nám uzavře cestu na některé vysoké školy?

Z takových důvodů se na téma nedokonalosti českého školství často ani nedá seriózně diskutovat, neboť je takový názor hned zatracován. Je to tak i přes myšlenky některých světových velikánů, kupříkladu Platóna („Vědomosti získané na základě donucení se neudrží na mysli.“) nebo Alberta Einsteina („Vzdělání je to, co člověku zůstane, když zapomene, co se naučil ve škole.“). Lidé si ani nedovedou představit, že by to mohlo být jinak, ačkoliv v zahraničí už taková možnost existuje.

Příkladem by nám mělo být Švédsko, které je krásnou, zdravou a prosperující zemí. A jaké je školství ve Švédsku? Povinná školní docházka začíná až po dovršení sedmého roku života. Na rozdíl od nás tak vynechají první a druhou třídu, neboť si Švédové myslí, že by děti neměly být příliš brzy odtrženy od svých rodičů, kteří jsou pro ně nejlepšími učiteli a vzory.

Velkou novotu do školství přinesl roku 1968 v USA Daniel Greenberg založením Sudbury Valley School (SVS). Od té doby vzniklo ve světě dalších 35 škol fungujících na stejném principu, který by se dal shrnout do jednoho slova – svoboda. Navštěvují je studenti ve věku 4-19 let a mají naprostou volnost ve svém jednání. Nemusí sedět celý den v lavicích a poslouchat výklad učitele, rozhodují si o svém vzdělání a neobávají se žádných testů a zkoušení. Nejsou zde učitelé, spíše dospělí rádci, kteří dětem poradí a pomohou jim, sami je ale nenutí nic dělat.

Školy jsou velmi dobře vybaveny, protože nemusí platit špatným učitelům za mizerně odvedenou práci a mohou tak investovat do technického rozvoje školy. Školy mají i dobré výsledky, neboť podle statistik 80 % jejich absolventů se dostalo na vysokou školu a zbylí studenti se rozhodli vést svůj život jiným směrem. Ze všech absolventů se stali kvalifikovaní řemeslníci, podnikatelé, umělci, vědci, právníci, šéfkuchaři, lékaři, inženýři atd. Všichni se ale shodují v tom, že je SVS připravila na dospělost mnohem lépe, než by to dokázala klasická škola. Říkají, že jsou šťastní. Neměla by tohle s námi udělat škola?

Ovšem taková škola není na našem území možná. Zákony její založení nepovolují, škola musí vydávat hodnocení žáka v podobě vysvědčení, maturitního vysvědčení či výučního listu. Školství má za cíl udělat z nás pracovníky, kteří nejsou schopni individuálního myšlení. Dokazují to i slova Franze Kafky:

…nebo Henryho Davida Thoreaua:

Mezi lidmi panuje všeobecný názor, že děti nevědí, co je pro ně dobré. Z toho důvodu nás poslali do školy, kde osnovy určují, co se budeme učit. V dětství nás nenechají rozhodovat o našem vzdělávání, přestože pak po nás v dospělosti chtějí, abychom uměli řídit svůj vlastní život. Kde se to tedy máme naučit?

Pro naší generaci už bude zřejmě pozdě. Založení SVS školy na českém území se zdá nemožné, neboť to naše zákony neumožňují, ačkoliv podle nejnovější zpráv se nyní pokouší ředitel Scio založit od září školu podobného typu pro žáky základních škol. To už se nás ale netýká. Naší jedinou nadějí je snažit se vzdělávat se sami ve svém volném časem a podle toho, jak uznáme za vhodné. Může nám v tom pomoci stránka www.svobodauceni.cz Vezmeme si tak příklad z Marka Twaina:

Ale pokud se budeme snažit, možná tu jednou bude stát pro naše děti Sudbury, kde se naučí žít šťastně.