Tentokrát to musím zvládnout. Zvládla jsem hladovku, samotu, tak teď vydržím i mlčení. Dva pokusy už jsem vyplýtvala. Tenhle třetí je můj poslední.
Nyní už je večer. Stačí vydržet pár hodin.
Účastníci tábora evidentně blbnou. Všichni se snaží udržet vedoucího, aby se nemohl bývat. Tak se přidám.
Ale nějak se to zvrtlo. Vedoucí odešel a novou obětí jsem já. Drží mi ruce a chtějí, abych promluvila.
Au, někdo mě píchá vidličkou.
Sakra, proč mi Anka sundává podprsenku?
Takže nemůžu se bránit, jako bych měla svázané ruce. Jsem bezmocná.
Stačilo by promluvit. Ale já to vydržím. Nemám na výběr. Prostě musím.
