Celý svůj život nic nevidím. Proto mám svého opičího společníka, stejně jako vy máte slepecké psy.
Kdysi jsem se vydala pro bájnou látku, která by mě uzdravila – Bílou krev. Ale můj bratr, mocný čaroděj, ji potřeboval taky. Chtěl zachránit svou milovanou ženu. Jenže jsem věštkyně a viděla jsem, že to nestihne včas.
K vysněné lahvičce jsem se dostala první. Čelila jsem rozhodnutí. Zachránit švagrovou, svůj zrak anebo svého zraněného společníka?
Od té doby není jen obyčejný. Žije tak dlouho jako já a my věštkyně žijeme (skoro) věčně. Je částí mé mysli, prodlouženou rukou a němým svědkem všeho v mém životě.
